Šeptání tvé a stýskání mé..

5. února 2012 v 18:53 | Křivka
Jsem z něj úplně v háji. Nevím, co chce on, ale hlavně, NEVÍM, co chci pořádně já. Jestli jo, nebo ne.. nebo snad i jo. Jo, všechno musí být složitý, a hlavně já to MUSÍM MÍT PROSTĚ složitý, jinak bych si to přece neužila. Chvilkama mi je do breku, zatraceně. Už ani hezký to není. Ani nikdy nebylo, nerada brečím, jen mi to prostě nedá.

Potřebuji strhnout ty modrý brejle z očí, co mi ho tak zkrášlují, tak to sakra někdo udělejte, i když já nechci vidět pořádně realitu, ta bolí. Už bolela tolikrát, že začínám být chvilkama otupělá, imunní, vůči ní.

A tady to asi utnu a jdu si s ním nadále psát.

 

Mrzutost

3. února 2012 v 16:58 | Křivka
Když mi poprvé vyznal lásku, brala jsem to jako takový výstřelek, byl opilej, a bylo to přes sms, protože v rl mi to zatím nemohl říct. Tenkrát jsem měla srdce zaneprázdněné někým jiným, tak jsem to tolik nebrala. Bylo mi to tak nějak šumák a myslela jsem si, že si prostě dělá ze mě prdel. Avšak když mi to řekl podruhé, tento Silvestr, tak jsem byla v tu ránu střízlivá, i když jsem v sobě měla už takovou pěknou 8 skleničku. V tu ránu jsem byla naprosto a totálně střízlivá.

Začala jsem o něm přemýšlet. Začala jsem na něj myslet. Poté jsem psala mojí BF (Ach, jak mě irituje tohleto označení kamarádek/dů, nesnášela jsem ho a nesnáším ho nadále, ale to odbočuji, o tomhle tenhle blog není.) Navrhla jsem, že jemu můžu napsat také, skočil potom. Napsala jsem mu a končilo to tím "Mám Tě strašně moc ráda ;P".

Měla jsem ho vždycky strašně moc ráda, vždycky jsem si s ním moc ráda psala, i když jsem si s ním nepsala nijak moc dlouho, maximálně tak hodinu, a to pokaždý. A zdá se mi, že ho mám čím dál víc ráda. Psali jsme si o tom, ani jeden nechceme ten "vztah na dálku". Ale já bych byla ochotná za ním jezdit, byla bych ochotná do toho investovat nemalé peníze, jenže zdá se, že já žiju v jiném světě a on o tom ani nepřemýšlel. Nechtěla jsem mu nadhazovat tuhle myšlenku a ani to dělat nebudu.

Teď se snažím své city, které se houpají nad 2 slovy, něco mezi "Mám Tě strašně moc ráda" a "Miluji Tě". Teď se těch citů snažím nějakým způsobem zbavit, jde to těžko, že áno..

Pan Ká

1. května 2011 v 17:17 | Nikdo
Neřekla bych, že už je to tak dlouho.. Už skoro 4 měsíce. A ještě pořád mě to neomrzelo, chňa. A pořád a pořád to něco ve mně roste a zvětšuje se. (Ne, teď vážně nemyslím dítě. Myslím cit.) A chybí mi to něco, co tomuhle musí chybět, bohužel..
Ale řekněme, že to statečně potlačuji a překonávám. Holt jsem šikovná.
A vůbec.. nebudu to tu rozmazával tím velikánským nožem, který mám připravený. Stačí, že to cítím a vím o tom.
:]
 


V noci okolo 23 hodiny.. psáno do sms.. psáno do 3 sms..

23. února 2011 v 21:26 | Nikdo
Nemůžu vyhnat myšlenku na něj z hlavy. Je tam každou sekundou a nechce se vytratit, ale že by mi to vadilo? To nikoliv.. :]
Vím, že jakmile začne člověk snít je to špatně, měl by se toho vzdát a zapomenout, ale když tohle mi dopřává to něco, co jsem potřebovala.
Poznala jsem v něm dokonalou osobu.. :] Nechápu, jakto že nemá žádnou holku, je úžasný.. prostě :] Miluju ho, chci ho tady a teď a dokázat mu to, ale kdo ví, co by řekl a by mě viděl.. ;I

Because Of You

8. ledna 2011 v 18:51 | Nikdo |  Poznatky z mého života
Jak mě mohl dostat pan Ká takhle na záda.. ehm, lopatky?! Jak se mu to povedlo ve mě probudit to, co nemělo už nikdy vyjít na povrch? Tyto dávno bohem zapomenuté ve velkých sarkastických uvozovkách city. 
A kdo ve mě sakra probudil touhu poslouchat..ehm, hnusné a pomalé písně? 
Ale musíte uznat, že ten klip je dokonalý .. :] (Ehm, povídám si sama pro sebe, takže si i sama odpovím) Ano, uznávám.. je dokonalý, přímo ťuťu ^^
A ten hlas Reby (počeštíme si to, ne? ;D) je též dokonalý.
Agrrh! O zrovna tomhle jsem se tu rozpitvávat nechtěla ;[

Inside my mind..

6. ledna 2011 v 18:25 | Nikdo |  Poznatky z mého života
Je to dlouho, co jsem si tu stěžovalo. Nejspíš jsem nemělo až tak velký důvod..
Tentokrát si nechci ani tak stěžovat jako spíš si tu vylít to, co dusím v sobě, protože si to pořád nechci připustit, protože jsem tohle nechtělo! Fuk, Fuk, Fuk,..
Ech, není to fuk, budu to tu řešit, ale "Vám"(, protože vím, že zrovna sem nepáchne lidská noha, což mi ani tak nevadí, spíš mi to vyhovuje) to může být jedno, protože stejně nebudete vědět o co jde! 

Je zvláštní, jak si člověk dokáže vypěstovat jakési city k člověku, kterého nikdy neviděl. Kterého by sice chtěl vidět, sice doufá, že se mu to splní, ale ví, že jen doufat nestačí.. 
Do čeho jsem se to zase namočilo..? Klasicky, nechalo jsem se unést, na krásném lichotícím mráčku.. ech, říkejme mu třeba pan Ká (Je to mráček, ano? Nic jiného!, musím být originální, ne? Žádný pan X nebo Y já mám rovnou pana Ká!)..

Nevím, co jsem si myslelo... pan Ká mi to nabídlo takový tamten "vztah".. Nechtělo jsem přijmout, ale ani odmítnou.. Fuk, Fuuk, Fuuuk! Je to fuk! 

Jsem na sebe samo naštvané! Jak jsem mohlo?! Já? JÁ? Já, které si tohle už dávno zakázalo, a pan Ká si přikráčí a a udělá tohle!
Agrrrh!

Ne, nenechám to tu rozepsané! Tohle neudělám.. 

Nebo ano? Vrátím se k tomu večer a nebo už nikdy.. ale tady to nikomu vadit nebude, muhehe!
Já toho pana Ká asi tamto slovo na M.., ano.. a třeba se mi to vůbec nelíbí, protože tyhle "city" už jsem nikdy takhle nechtěla zažít, ale což.. 
Vše je moc ťuťu..
Já to potřebovala dopsat, dostat to někam jinam, dostat to mimo sebe, a teď mi bude doufám lépe... :]
To, ten, či možná i ta Nikdo

Všechno způsobilo sednutí s ní do lavice..

14. května 2010 v 19:57 | Nikdo |  Poznatky z mého života
Na začátku školního roku jsem udělala velkou chybu a ta se smnou táhne až do teď..
Sedla jsem si s ní a už to jelo..KALBA,KALBA,KALBA..pak to pokračovalo..ona nakalená a VÝKUS,VÝKUS,VÝKUS..s 5 klukama za jednu kalbu a já jako její dobrá kámoška(no dobrá, ale jen z jedný strany..zdá se mi, že pro ní sem jen pomyslnej hadr..) jí v tom chtěla bránit..ZMĚNILA se v "Děvku"..a pokračovalo to..já se napila a psychicky to nějak nezvládala a vyklopila to jednu,dvoum,třem a najednou..věděli to všichni..říkám si hmm úža..

Dřív jsem se nejvíc bavila s dvěma lidmy a teď? Vůbec se s nimi nebavím a bavím se jen s ivčou a partou..kterou jsme schodou náhod potkali taky na jedný kalbě..

A tohle všechno přemejšlení o ní a kamarádství s ní spustilo jen blbý prozvonění, který ona vzala a tím mě připravila o poslední kredit..

Tak nějak sem nenpsala všechno co sem chtěla, ale to si nechám na příště..

Cháá..

4. ledna 2010 v 21:52 | Nikdo |  Poznatky z mého života
Mít málo kamarádu není zas tak k zahození. Zdá se mi, že mám víc těch takzvaných, ale což..

Dřív..

30. prosince 2009 v 8:53 | Nikdo |  Poznatky z mého života
Změnila jsem se. Už nevěřím těm lidem(čti tomu člověku), kterýmu jsem věřila, ale zase věřím tomu, kterýho jsem předtím neměla moc ráda. Dřív, když jsem ještě věřila i eM byla to největší blbost, ale naštěstí už to zkončilo.

Ach ty sliby...

28. prosince 2009 v 16:42 | Nikdo |  Poznatky z mého života
Co já si slibovala. Co jsem si myslela. Já byla tak naivní. Tak blbá. Já si myslela, že mě tam pustí. Pchá to určitě!
Se divím, že sem kvůli němu ještě nezačala s nějakým řezáním..
Jak on umí zkazit výbornou náladu..to mu de nejlíp..

Tuhle fotku miluju.
Bojí se, že se mi tam může něco stát..a tady jako ne? Odpověd: Ne, tady seš doma!
Mě za ruku nikdo nechytí..ale je to lepší díky někomu..ani netuším proč?!
Oči červené a slzy stékají černou řekou po obličeji dolů..

Kam dál