Mrzutost

3. února 2012 v 16:58 | Křivka
Když mi poprvé vyznal lásku, brala jsem to jako takový výstřelek, byl opilej, a bylo to přes sms, protože v rl mi to zatím nemohl říct. Tenkrát jsem měla srdce zaneprázdněné někým jiným, tak jsem to tolik nebrala. Bylo mi to tak nějak šumák a myslela jsem si, že si prostě dělá ze mě prdel. Avšak když mi to řekl podruhé, tento Silvestr, tak jsem byla v tu ránu střízlivá, i když jsem v sobě měla už takovou pěknou 8 skleničku. V tu ránu jsem byla naprosto a totálně střízlivá.

Začala jsem o něm přemýšlet. Začala jsem na něj myslet. Poté jsem psala mojí BF (Ach, jak mě irituje tohleto označení kamarádek/dů, nesnášela jsem ho a nesnáším ho nadále, ale to odbočuji, o tomhle tenhle blog není.) Navrhla jsem, že jemu můžu napsat také, skočil potom. Napsala jsem mu a končilo to tím "Mám Tě strašně moc ráda ;P".

Měla jsem ho vždycky strašně moc ráda, vždycky jsem si s ním moc ráda psala, i když jsem si s ním nepsala nijak moc dlouho, maximálně tak hodinu, a to pokaždý. A zdá se mi, že ho mám čím dál víc ráda. Psali jsme si o tom, ani jeden nechceme ten "vztah na dálku". Ale já bych byla ochotná za ním jezdit, byla bych ochotná do toho investovat nemalé peníze, jenže zdá se, že já žiju v jiném světě a on o tom ani nepřemýšlel. Nechtěla jsem mu nadhazovat tuhle myšlenku a ani to dělat nebudu.

Teď se snažím své city, které se houpají nad 2 slovy, něco mezi "Mám Tě strašně moc ráda" a "Miluji Tě". Teď se těch citů snažím nějakým způsobem zbavit, jde to těžko, že áno..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama